Jeden den, 3 kanály


Víkend. Hurá! Tak to musíme na nějakou pěknou kešku. Je teplo… TPůjdeme projít někam do chládku. Razíme do kanálu…

V hledáčku jsme při akci zvané 3 kanálovky zejména kešky Žabák málem králem popu, Čarodějnický Heliport a Ztroskotané UFO.

1. kanálovka

Nejprve jsem vyrazili na Žabáka. Šlo nás nakonec pět. Radar, Mates a Opičák, zkušení kanálníci a Barča s Šárkou, které šli do kanálu poprvé.

Hned před vstupem nás ovanulo známé aroma. Převlékli jsme se do svátečního a vstoupili jsme do podzemí. Kačenkovali jsme pár desítek metrů a poté jsme se dostali do velkého prostoru, kde jsme si narovnali záda a pozdravili se s žabákem. Keška byla uložena v termosce zakleslé mezi stupínky u výlezu z kanálu. Zalogovali jsme se a vrátili se stejnou cestou.

2. kanálovka

3kan-1-nahled Další kanálová keš byla kus cesty autobusem. Přejeli jsme k ní a už z dálky jsme viděli velkou budovu uprostřed polí. Byla to budova, která stála na betonových pilířích ve vypuštěné retenční nádrži. Vedla k ní však lávka, po které jsme přešli. Člověk se až lekl, jaká to byla hloubka. Vstup do kanálu byl však z druhé strany.

Šárka s Opičákem to vzali mokrou cestou zjistili, že se ke keši dá dostat po žebříku, který byl přimontován k pilířům budovy. Ostatní tedy přešli téměř suchou nohou.

Po samotném odlovu jsme si ještě chvíli prohlíželi budovu, ve které, jak jsme zjistili, přespává nějaký bezdomovec. Má to tam celkem pěkně zařízené.

O kousek dál byla ještě věž, ve které byl umístěn obrovský bojler, či co to bylo. Moc pěkné, ale cesta k věži byla krušná kvůli kopřivám. :-)

3. kanálovka

Třetí a poslední kanálovka byla ještě dál a cestou k ní jsme odlovili něco málo tradiček. Za pozornost stála keš Podlesák, která byla ve velmi nedostupném terénu na okraji Podleského rybníka. Když jsme k ní šli, připadali jsme si jako v džungli. Jen malá hliněná cestička, přelézání potoků po malých můstcích a padlých stromech, spousta kopřiv a kolem močál.

3kan-2-nahled Těsně u keše seděly dvě policistky a prý čekaly na pytláky kachen z řad převážně vietnamských spoluobčanů. Jedna naštěstí trochu věděla, co je to geocaching. Obě nám daly slib, že keš nebudou ničit a neřeknou o ní nikomu. Prý dokonce možná kouknou na internet a začnou lovit. :-)

Po chvíli odpočinku jsme šli močálem dál. Močál pozvolna přešel v cestu a pak i v chodník. Došli jsme k vchodu do třetího kanálu. Lezlo se tam po schůdcích do velké roury. Bára nejprve do té skruže vlézt nechtěla, ale nakonec jsme dole stáli všichni.

Bylo to stále rovně a ozvěna byla nádherná. Jak jsme si to mířili ke keši, Šárka, která měla jako jediná holiny, uklouzla a vyráchala se ve vodě.

Po chvíli jsme došli ke kešce, vyměnili nějaké CWG, zapsali se do logbooku a vylezli ven.

Na závěr oznamuji, že pokud mě již nikdo neuvidí, je to v pořádku. Znamenalo by to, že si mě našla Šárka a nechci zatím ani odhadovat, co by se se mnou stalo. Nějak se jí asi nebude líbit to video takto veřejně. :-))) Lidi, bylo mi s vámi dobře.

Fotogalerie


««« Předchozí text: Pražské kolektory Následující text: Naše razítka »»»




datum Čtvrtek 31. 05. 2012, 10.08 | Akce 11-12, Kronika | Autor: Opicakuz

comments powered by Disqus