Mlok


P1000385-nahledNa výpravě do studené vechtrovny Konro jsme našli kešku Mlok. Byla to largeka uschovaná v plastové nádobě na barvu. Našli jsme ji asi po deseti minutách v krásné malé jeskyni. Cesta k ní probíhala velice krkolomně. Museli jsme balancovat na srázu nad železniční tratí. Zpátky jsme to radši vzali přes koleje.

V sobotu po obědě jsme se rozhodli, že půjdeme na kešku. Byla přece jen 200 metrů od naší chaloupky. A hlavně to byla largeka! Vydali jsme se proti proudu Berounky. Najednou GPS zahlásila, že máme jít přesně o devadesát stupňů jinam. Podívali jsme se na ten směr, ale byly tam koleje. Rozhodli jsme se, že je nebudeme přecházet a nějak je podejdeme nebo nadejdeme. Podél kolejí jsme šli asi 5 minut. Poté jsme narazili na podchod. Vlastně to bylo určeno jen pro průtok potoka, ale dalo se to použít i jako podchod. Museli jsme se jen mírně přikrčit. Super, první překážka překonána. Teď se jen vrátit podél kolejí 100 metrů a keška bude naše. Bohužel to nebylo tak jednoduché.

Vymítač začal přicházet ke kolejím, ale zjistil, že je hned u nich hned skála a nechceme přece riskovat, že by někoho smetl vlak. Vlastně tu byl ještě problém, že na nás z hradelního domku koukala nějaká ženská.

Jediná cesta, jak se dostat ke kešce, bylo obejít skály vrchem. Rozešli jsme se tedy směrem nahoru. Byl to listnatý lesík, takže listí pěkně klouzalo. Po překonání 80 metrů jsme zjistili, že teď budeme muset jít kolmo dolů. Byly zde totiž skály, které nám zkazily postup vpřed. V tomto úseku listí klouzalo nejvíc, vlastně nedržela ani hlína pod nohama. Mnoho z nás muselo sjet kopec po zadku. Pak nás čekal jen asi 30 centimetrový skok a hurá, už jsme dole.

Už je to jen 15 metrů ke kešce. Všichni po mírném kopečku utíkají. Hint zní:„Tam, kde bydlí čerti.“ Je nám jasné kam musíme. Je zde malá skalní jeskyňka. Opicakuz se do ní vrhl první nemajíc baterku. Postupně jsme se tam dostali skoro všichni. Prohledáváme konec tunelu, ale nic nenacházíme. „Nemá někdo baterku?“ zní hlas celé skupiny. Naštěstí Horalka má. Stará dobrá kvalita. Staré mobily mají baterku, ale nové ne. Posvítíme si, ale stále nic nenajdeme.

Vymítače už to v té tmě přestalo bavit, a tak se vracel zpátky. Při východu si všiml, že ve skalním výklenku je nějaký černý hadr. Hned mu bylo jasné, že je to keška. Vyndal ji ven na světlo a my mohli vyměňovat věci. Mimo jiné do ní Vymítač dal TB a vzali jsme si CWG. Poté jsme kešku vrátili a do chalupy už šli bezpečnější cestou přes koleje. V chatě jsme si vzali baterky a vyrazili směr Alkazar. Ale to už je jiný příběh a ten si budeme vyprávět jindy.


Zobrazit místo Powercaching Klan na větší mapě

««« Předchozí text: No sakra, to je místo na kešku! Následující text: Ne tak zcela obyčejný den kačerův »»»




datum Čtvrtek 3. 03. 2011, 21.43 | Akce 11-12, Kronika | Autor: Vymítač

comments powered by Disqus