Lovení na Petříně


dlabacov1-nahled Konečně se nám podařilo získat Uprchlíka. Jedná se o speciální Travel Bug, který slouží jako indicie k cache Uprchlíci. Mates kvůli němu vstal snad i dříve, aby ho ještě před školou mohl vyzvednout v blízkosti Hradčanská. Konkrétně se nalézal ve Sparťanské keši (nejen) pro tatínka. Vítězoslavně ho přinesl domů, ale ejhle. žádný kód se zde na první pohled nenalézal. Ještě aby ano. Byl totiž na kartičce k němu přivázané napsán UV fixou. „Nemáš doma náhodou UV baterku?“ ptal se mě. V první chvíli jsem se mu vysmál. Takové věci běžně doma nemívám. Poté mi ale na mysl přišla růžová UV fixa s baterkou, která se dávala k Marťánkům. To jsou takové dobré bonbony. Ne že bych si je jako malý někdy koupil, ale tu fixu jsem prostě měl u sebe. Asi jsem ji někde našel jak se válí na zemi a vzal jsem si ji. Ve chvíli, kdy mě napadlo, že ji mám vstal jsem z gauče a koukl se na stůl do hrníčku, kde mám tužky. A byla tam! Fixa je již vyschlá, ale baterka stále trošičku svítí. Zapnul jsem ji a četl. En padesát,…

Když jsem si opsal souřadnice, zjistil jsem kde je ukryta cache. S Matesem jsme se dohodli, že ji odlovíme někdy ve všední den. Sešli jsme se odpoledne za slunného a relativně teplého – oproti zimě, která již dlouho panuje – počasí u kašny na Malostranské. Ještě se k nám přifařil Dž.ohny, Matesův spolužák. Chtěli jsme jít také na České nebe, ale ztratili jsme se a tuto cache jsme nedokončili. Štěstí nám ale hrálo do karet a zabloudili jsme k cache Kulinářská: Italská kuchyně, kterou vyluštil již dříve Mates.

Nalezli jsme Uprchlíky

A je to tu, vážení! Uprchlíci se schovávali mezi stromy a měli u sebe pár Geocoinů. Vzal si je Opicakuz a Mates tam na oplátku vložil Travel BUG a nějaké další Geocoiny. Prostředí se nám líbilo a další keška byla směr kopec. Neměli jsme ale jinou možnost, protože chodíme přímo rovně za šipkou. Lenost tento souboj prohrála a my vyrazili na další kešku, která se nalézala v blízkosti Nebozízku.

Viděli jsme zde krásný Výhled na Prahu, který je možno nalézt například na pohlednicích Prahy a samozřejmě u něj nemohla chybět pěkná regularka Prague Panorama. Neopoměli jsme ani na Romea a Julii, která byla blízko lanovky, kterou se chtěl Opicakuz svézt nahoru. Chvilku jsme čekali na zastávce Nebozízek, kde se Opicakuz bavil myšlenkou, že by mohl jet načerno a nikdo by ho nekontroloval a přitom se snažil „štípnout“ svou opencard.

Jsme na Petříně

Vyjeli jsme nahoru a zjistili jsme, že opravdu nikdo jízdenky nekontroluje. Odlovili jsme mysterku Štefánikova hvězdárna, kterou vyluštil prozměnu Dž.ohny scházeli jsme dolů z Petřína. Cestou jsme míjeli trpajzlíky z cache Osmý ze sedmi, o které jsme napsali článek v prosinci. Dž.ohny se s námi rozloučil, ale pro nás s Matesem to ještě zdaleka nekončilo.

Královka a Dlabačov

Na zastávce jsme se rozhodli, že si zajdeme ještě pro multinku Královka a Dlabačov. Jedná se o kešku věnovanou zastávkám – kupodivu Královka a Dlabačov. Jde o tříkolejné smyčky se samostatnými nástupišti, spojenými nadchody vedoucími na příslušná nástupiště. Obě byly zprovozněny již v roce 1948. Zastávky jsou rozmístěny tak, že z jedné vidíte druhou a obráceně.

dlabacov2-nahled

Na poslední stage jsme dostali souřadnice, které nám ukazovali na nadchod. Běhali jsme tam asi půl hodiny, ale stále nic. Ke všemu na nástupiště ještě přijelo auto z Dopravních podniků – nehody a stálo tam další půl hodinu. Řidič o nás měl evidentně zájem. Topil si v autě, přičemž my jsme mrzli v mínus deseti stupních a obcházeli stále stejná místa. Nakonec jsme se na to vykašlali, Mates použil trik s tkaničkou, vrátil microvku a jeli jsme tramvají směrem na metro. Pojednou Mates prohlásil, že u zastávky bylí Dž.ohny a zeptáme se ho, kde je cache. On tam již byl, ale nebral nám telefony.

Dž.ohny – zachránce

Seběhl dolů, s úsměvem poznamenal něco o tom, že měl vypnuté zvonění a šli jsme zpět na Dlabačov. Opicakuz pořád meldoval, že je to čtvrť k ničemu. Nemají tam jediný Burger King, McDonald, vietnamský obchod, potraviny, lahůdky, nemají dokonce ani trafiku, ba dokonce žádný obchůdek. Jen pár hospod, ale tam si nic k jídlu nekoupí. Tekutý chléb v takové zimě také není nic moc. No nic, to byla odbočka. Mezi tím jsme došli k blízkosti cache. Pořád tam stáli dopraváci. Měli zapnutý motor již dobrou hodinu, možná více a ohřívali se. K našemu štěstí při našem příchodu odjeli. Vyzvedli jsme microvku s univerzálním klíčem, Dž.ohny nás zavedl ke kešce, okolo níž jsme celou tu dobu chodili, ale nějak jsme si nevšimli té dírky na klíč. A to jsme se tam oba koukali několikrát. Nakonec jsme se shledali s úspěchem a bylo!

Dáme ještě Kolonku?

Při cestě domů jsem ještě uplatil Matese půlkou žida čokopiškotů z Tesca, aby se mnou šel na cache Kolonka, která se nalézá na Hradčanské otočce tramvají. Odloveno v pohodičce a pak jsme odjeli metrem domů.

Příjemné poškolní odpoledne!


««« Předchozí text: Pjasátka a České vynálezy Následující text: Poslední trolejbus »»»




datum Pátek 11. 03. 2011, 16.57 | Akce 10-11, Kronika | Autor: Opicakuz

comments powered by Disqus