MarHanovy schody, poté FTF [Aktualizováno]


marhan-nahled Poslední měsíc se mi stávají opravdu zvláštní věci. Začal jsem jim říkat geoštěstěna (zkráceně GCštěstěna, nebo jen GCŠ). Nedávno jsem napsal článek o náhodě, díky které mám nalezenou kešku MacGyver a navíc jsem viděl zapisování STF u své vlastní kešky. Můžete se kouknout. Článek se jmenuje Ne tak obyčejný den kačerův. Tento článek pojednává o dalším mém zážitku. Při odlovu Wherigovky MarHanovy schody jsem si zapsal nejen náhodný objev kešky Lucie Bílá, ale i své první FTF. Jedná se dokonce o před-FTF, jelikož keška ještě není schválena reviewerem, a tudíž ani není na internetu aktivní listing se souřadnicemi. Nepředbíhejme a začněme pěkně hezky od začátku.

MarHanovy schody

Bylo slunečné, avšak velmi mrazivé odpoledne. Měl jsem zrovna cestu do Vysočan. V mém Oregonu již dlouho ležela ladem stáhnutá Wherigovka MarHanovy schody. Byl ideální den pro její odlov. Tedy alespoň jsem žil v tom přesvědčení. Zapnul jsem hru. Nejdříve na mě gps vyplivla hlášku s informacemi o kešce. Jedná se o 300 metrů dlouhou trasu, kterou musíte uběhnout do určitého časového limitu, který vám bude přidělen v závislosti na vašem BMI indexu a ročním období. „Pohodička,“ říkám si. „Je zima, takže budu mít o pár vteřin více, nejsem žádný špekoun a občas běhám jen tak pro zábavu.“ Gps mi přidělila BMI index 19, kategorie: normální váha. Vteřiny si již bohužel nepomatuji, ale to není důležité. Přišel jsem na start a řekl jsem si, že nejprve zkusím gps občůrat. Vyrazil jsem a při začátku počítání jsem zkusil dát zpět. Nepomohlo to. Vrátilo mě to na odpočítávání metrů, ale čas běžel neúprosně dále. Zkoušel jsem leccos, ale ničeho jsem nedocílil. „Nu což, čas běží a teď to již nevyhraji. Kouknu se nahoru, ať vím, do čeho jdu.“ Vyšel jsem tedy nahoru celý zadýchaný a zjistil jsem, že celá trasa mi trvala 240 sekund. Sešel jsem tedy dolů a zkusil trasu vyběhnout. Skončil jsem nedaleko za druhou zatáčkou a do cíle zbýval ještě dobrý kus cesty. Byl jsem rád, že vedle schodů bylo zábradlí a já se mohl vydýchat. Pro tento den jsem to již znovu nezkoušel. Za prvé jsem byl celkem vyčerpaný (možná se na tom podílela i ta chřipka, kterou jsem měl týden zpátky) a za druhé mi začaly umrzat ruce. ;)

Kterak tomu bylo podruhé?

Další pokus jsem uskutečnil zanedlouho po tom prvním. Přišel jsem na místo s taškou plnou učebnic a litrové láhve Lenoru (detajlíček). Nechtělo se mi nechávat někde právě tu tašku, ve které jsem měl i notebook. Přidal jsem si tedy 10 kilo navíc a běžel jsem s tím #!+@!!#* batohem, který mi cestu nikterak neusnadnil. Nějaké ty vteřiny mi to ale přidalo. Musel jsem trasu vyběhnout za nějakých 160 sekund, protože mi BMI index vzrostl z 19 na 20 a rázem jsem byl kategorie nadváha.

Jdu na věc

lampa-nahled Proběhl jsem První rovinkou, první menší schůdky a běžel jsem dál. Minul jsem první zatáčku, pak druhou a běžel jsem kolem rozmlácené cihlové zdi.Přeběhl jsem silnici a proběhl další relativní rovinku. Viděl jsem dlouhé schody. Zde jsem si musel dát pohov a šel jsem pouze svižným krokem. I když jsem se to snažil nepřepálit, měl jsem dost zhruba ve stejném místě jako napoprvé. Pálil mě hrudník, ale tu kešku jsem prostě musel mít. Hnalo mě to kupředu. Druhá silnice. Teď už jen ty nejdelší schody na celé trase a bude! V půli schodů se musím přidržovat zábradlí a zanedlouho jsem se začal ploužit. Takto jsem se doploužil až k cílové rovince. Hlavou mi pojednou blesklo: „Přece si to teď nepokazím!!!“ Zase jsem se snažil rozběhnout. Cílová rovinka není nejkratší, ale nějak jsem se ji snažil pokořit. Nohy jsem měl rozklepané a dostal jsem se na pokraj své fyzické zdatnosti. V půli rovinky jsem se začal zase jen ploužit. Ještě že je tam také zábradlí. :)

Hurá, jsem v cíli!

Pro jistotu jsem ještě přeběhl silnici, abych měl jistotu, že nenastala nějaká chybka. Vrátil jsem se, pohlédnul dolů a zanadával jsem si. Tohle má být 300 metrů?! S očekáváním jsem z kapsy vytáhl gps. První dobré znamení bylo, že se nevybily baterky. Druhé, radostnější bylo, když jsem se podíval na display a uviděl jsem svůj výsledek. 153 sekund! Po potvrzení jsem získal odemykací kód, který je podmínkou logu a uložil jsem hru. Gps mě táhla někam dolů. Scházel jsem schody a nadával jsem na ownera. Nyní se mu chci tímto řádkem omluvit a poděkovat mu za krásnou kešku. Pokračoval jsem v nadávání celou cestu. Sešel jsem po svahu přímo za šipkou a přišel jsem do lokace, kde mi gps zahlásila, že mám hledat strom určitého tvaru.

DNF

Jasně, to je tenhle. Byl to jediný výrazný strom v přívětivé vzdálenosti. To jest ve vzdálenosti, kam dosvítila má maličká baterka s jednou diodou, kterou jsem si vzal na propagační akci před volbami. Hledal jsem, hledal, ale málo. Kešku jsem nenašel a musel jsem to vzdát. Doma jsem zalogoval DNF a čekal co se bude dít. Někdo po mě zanedlouho zalogoval další DNF, a tak jsem doufal, že owner kešku nearchivuje. Přišla od něj odpověď, že se tam podívá, ale zanedlouho někdo kešku zalogoval jako Found it! a potvrdil přítomnost kešky. Rozhodl jsem se, že si pro cache dojdu, až budu mít cestu okolo.

Veni, logi, vici

Delší čas se nic nedělo. V neděli jsem však vyrazil s Blackmolou odlovit pár kešek na Černém mostě. Návrat na Zahradní Město je nejkratší přes Vysočanskou. Na zastávce jsem přemýšlel o tom, že si zajdu pro krabičku, ale moc se mi něchtělo někam chodit. Dobře jsem udělal, že jsem se nakonec přemohl! Šel jsem již na jistotu a trefil jsem na místo i bez gps. Při denním světle jsem rázem viděl ten strom. Přišel jsem ke stromu, našel kešku, podepsal se a stvrdil jsem tento těžce vydřený bod svým razítkem.

Moje první FTF – Lucie Bílá

logbook-ftf-nahled Už jsem sešel z MarHanových schodů a chtěl jet domů. Napadlo mě, že bych mohl na web také umístit fotky z celé trasy. Vytáhl jsem tedy foťák a šel směrem nahoru. Průběžně jsem se zastavoval a fotil. Když bylo hotovo, šel jsem znovu dolů. Po cestě jsem přemýšlel o tom, že by někdo do té cihlové zdi mohl umístit kešku. Zanedlouho jsem se podíval směrem k zemi a vidím několik balvanů u zdi. Jasný geoobjekt. Usměji se, ale pro jistotu se kouknu. Něco se tam leskne. Úsměv se mi vyklubal na tváři a už jsem odhazoval balvany. Můj druhý náhodný nález. První byl na Malém Blaníku, když jsme si chtěli na táboře rozdělat oheň. Super, bod navíc. A bude to nějaká mysterka, protože na mapě nebyla. Ani ve snu mě nenapadla jiná možnost.

Mám FTF

lucka_bila-nahled Otevřel jsem kešku, která byla v zavařovací sklenici s nápisem Lucie Bílá, schránka pro hru geocaching, prosíme neničit ani nepřemisťovat. Po otevření této zcela holčičí cache s obsahem pro holky (sytě růžový lesk na rty + nějaké drobnosti), nápisy glitterkami, a tak podobně, jsem vytáhl logbook. Jak jinak také třpytivě růžový. Na první stránce stálo: Lucie Bílá, logbook #1. Obrátil jsem list a nevidím žádný zápis. S ještě větší radostí jsem se zalogoval, přidal kratičký komentář, prdnul jsem tam jedno razítko a pelášil jsem pryč.

…paráda! ;)

Fotogalerie


««« Předchozí text: Počet kešek v Praze Následující text: Nácvik horolezecké záchrany »»»




datum Sobota 30. 04. 2011, 07.49 | Akce 10-11, Kronika | Autor: Opicakuz

comments powered by Disqus